Malý, ale statečný, svým páníčkům nesmírně oddaný, ale vůči cizím nedůvěřivý, inteligentní, ale tvrdohlavý – takový je tenhle „živý plyšák“. Jorkšíráčci jsou nesmírně společenští psi, kteří by vám nejraději dělali společnost na každém kroku, a když si nedáte pozor, dokážete je velmi snadno rozmazlit. Kdo také dokáže snadno odolat prosebnému pohledu bystrých čokoládových očí, skrytých za dlouhými pačesy?
Plemeno, které dnes známe jako jorkšírského teriéra, se zrodilo zhruba v 11. století v Anglii. Tehdy byl totiž vydán zákon, který poddaným zakazoval vlastnit psy dost velké na to, aby mohli lovit zvěř. Psi chudších vrstev obyvatelstva se museli podrobit jednoduchému testu – pokud pes dokázal bez problémů projít obručí o průměru asi osmnácti centimetrů, mohl si jej jeho majitel nechat. A tak se zrodili jorkšírští teriéři, kteří dlouho byli psy chudých vrstev. Pomáhali lovit krysy v přádelnách, nebo doprovázeli horníky do dolů. Dělníci s nimi zas organizovali zápasy, kdy psi bojovali proti krysám.
Až koncem devatenáctého století se ze psa chudých stal naopak pes luxusní – jorkšírský teriér se stal ozdobou bohatých paniček. Jako samostatné plemeno byl jorkšírský teriér poprvé uznán roku 1886, kdy byl zapsán do chovné knihy anglického Kennel Clubu.
Dnes se jorkšírský teriér považuje za společenské plemeno. Díky své povaze se hodí do rodin s dětmi i jako společník pro starší lidi. Nemá problém žít v panelákovém bytě – hlavně když mu poskytnete dostatek společnosti. Jorkšíráček za vámi bude chodit jako ocásek a s radostí vám bude asistovat u vaření oběda, mytí nádobí či práce na zahradě. Pokud se mu dostatečně nevěnujete, trpí. Mnoho lidí dělá tu chybu, že si berou dovolenou, aby se mohli štěněti naplno věnovat – a když pak začnou zas odcházet do práce, pes, který není zvyklý být sám, se trápí a dokáže štěkat i celé hodiny.
Štěkání jorkšírští teriéři vůbec milují. Jsou to – v rámci svých možností – velmi dobří hlídači, kteří vás hned upozorní na všechno, co se kolem šustne. Jorkšíráčci mají plno energie a milují pohyb – a také ho potřebují, protože mají sklony k tloustnutí. Jinak je ale toto plemeno odolné a není příliš náchylné k nemocem.
Díky jejich vzhledu roztomilého plyšáka je snadné podlehnout iluzi, že jejich výchova bude snadná, a tuto roztomilou kuličku chlupů rozmazlit. Jorkšírští teriéři ale jsou značně tvrdohlaví psi, a proto potřebují pečlivou a důslednou výchovu.
Výhodou tohoto plemene je, že nelíná, zato je ale potřeba důkladně pečovat o srst. Pokud chcete se psem chodit na výstavy, užijete si této péče opravdu vrchovatě. Už od prvních dnů musíte psa denně česat, a okolo šestého měsíce začít srst balíčkovat. Nezbytné je pravidelné koupání za použití kvalitního psího šampónu. Pokud po výstavách netoužíte,je třeba se péči o srst věnovat také, i když ne tak intenzivně – pročesávání srsti a koupání stačí podle potřeby. Jorkšíráčka také můžete pro snadnější péči nechat ostříhat, tím si ale znemožníte účast na výstavách i do budoucna.
Zdroj obrázku: https://pixabay.com/es/yorkie-terrier-perro-mascota-71465/
