Majestátní sloni si vykračují vstříc nepříteli. Armáda pěšáků před nimi zděšeně prchá. Takový výjev bylo možné vidět už ve starověku. Slon se jako bojové zvíře osvědčil. Budil ve vojácích respekt už svojí mohutnou postavou.
Zvířata se hodí do obrany i útoku
Není proto divu, že už vojevůdce Alexandr Makedonský (356-323 př. n. l.) nasazoval slony k válečným účelům. Posílal je klidně do první linie, a to jak do obrany, tak do útoku. Výhodou je, že slona, který je obrovským monstrem schopným klidně někoho ušlapat, se bojí nejenom člověk, ale i kůň. Nesnáší jeho pach. Proto se slon stal velice účinnou zbraní, která snadno splašila armádu na koních a ta se pak rozutekla.
Pomáhá hluk i prasata
Existovala před slony vůbec nějaká obrana, nebo vždy hrozilo, že ušlapou pěší vojáky? Samozřejmě se něco vymyslet dalo. Například vytvořit ve vojsku velké rozestupy, aby zvířata armádu neušlapala. Pomáhal i hluk, který zvířata rušil, případně i pálení ohně. Také prasata, chrochtání totiž slonům vadí. Ovšem to bylo dost náročné, prasata totiž bylo nutné živit, starat se o ně atd., což bylo v bojovém poli dost nepraktické.
Hluk a leknutí působí proti nim
S použitím slonů souvisel i jejich výcvik. Bylo důležité, aby poslouchali jezdce. Zvířata se velmi snadno lekají a potom by se mohla snadno splašit a utéct pryč. Nepřátelé často zjistili, že polekat slony je poměrně lehké. Když zabili jezdce, a vůdce stáda, všechna zvířata se potom obracela na cestu zpátky a to do řad svých vojáků. Otočila se proti vlastním.
Přes vodu nechtěli
Ovšem navzdory poměrně velké lekavosti se stala tato zvířata velice populárními. Používali je například Indové, ale také třeba Peršané. Ovšem nejvíce slávy jim přinesl Hannibal Barkas (247-183/181 př. n. l.). Kartaginci si se cvičením slonů docela dobře poradili, pravděpodobně je chytali na severu Afriky, tam tehdy tato zvířata žila. Nejslavnější výpravou byl Hannibalův útok na Řím. Svoji stotisícovou armádu tehdy doplnil také o bojové slony. S nimi přecházel Pyreneje, jih Galie a také podhůří Alp. Ovšem bylo to značně komplikované. Sloni třeba nechtěli přes vodu, takže bylo nutné postavit pro překonání řeky vory a na ně navrstvit hlínu. Jedině tímto způsobem se dala zvířata přeplavit.
Malé hory se stanou osudnými
Ovšem Hannibalovi se přechod nakonec povedl a sloni opravdu způsobili kýžený efekt, především v bitvách u Ticinu a Trebie. Ovšem zvířata po té umírají a z celého stáda, které prý čítalo až 37 kusů, zbude jen jeden, osobní slon patřící přímo Hannibalovi. Osudným se zvířatům stal zřejmě paradoxně přechod mnohem nižších Apenin, nikoli vysokých Alp. Jak je to možné? V Apeninách je spousta bažin, to je zřejmé vysvětlení.
Zdroj obrázku: https://pixabay.com/cs/afrika-slon-slova-zv%C3%AD%C5%99e-savana-466602/
