Sklípkani jsou jednou z nejstarších skupin členovců na Zemi. Existovali už před třemi sty miliony let a od té doby se prakticky vůbec nezměnili. Proto můžou být považování za „živoucí fosílie“. V karbonu sklípkani patřili mezi nejčastější druhy pavouků vůbec. První doklady o jejich existenci pocházejí ze Severní Ameriky, kde se jejich pozůstatky našly uvězněné v kouscích jantaru
Dnes na celém světě existuje asi 40000 druhů pavouků, a sklípkanovití z tohoto počtu tvoří 880 druhů. Do střední Evropy se sklípkanovití dostali až v třetihorách, dnes zde žijí tři druhy sklípkánků – blízkých příbuzných sklípkanů. Přímo v České republice se žádní sklípkani žijící volně v přírodě nevyskytují.
Tito pavouci jsou pro chovatele zajímaví jednak svou velikostí, kromě toho také svým zbarvením či hustým ochlupením. Barvou zaujme například růžová Grammostola rosea, a sklípkan největší zas dosahuje velikosti těla až 12 cm a jeho rozpětí nohou může být až 30 cm!
Protože jsou sklípkani jedovatí, pro začátečníky se hodí spíše druhy, jejichž jed pro člověka není nebezpečný, a které zároveň nejsou agresivní. Jde například o druh Brachypelma albopilosa (který zaujme právě hustými chloupky) či o již výše zmíněnou Grammostola rosea. Tyto druhy také mají poměrně nízkou pořizovací cenu.
Péče o sklípkana není náročná. Potravu jim stačí dostávat jen jednou za čas – naopak není vhodné krmit je příliš často, protože překrmeným pavoukům se zvětšuje zadeček (jediná elastická část jejich těla) a mohou se pak snadněji poranit. Mláďata sklípkana můžete krmit v kratších intervalech, a to například mikrocvrčky, pavouka na druhém či třetím svleku pak jednou za tři až čtyři dny.
Dospělé sklípkany pak můžete podle velikosti pavouka a také potravy krmit i jednou za několik týdnů – cvrček průměrně velkému sklípkanovi vystačí asi na týden až dva, saranče vydrží tři až čtyři týdny a pokud máte většího sklípkana, můžete mu dát i myší holátko, se kterým si vystačí jeden až dva měsíce.
Je potřeba se ale ujistit, že v teráriu nezůstaly zbytky potravy, které by mohly zplesnivět, případně že hmyz neuprchla a neskryl se, protože potom by pavouka mohl později napadnout v době svlékání, kdy je prakticky bezbranný. V době svlékání se obecně sklípkani nekrmí.
Sklípkani by neustále měli mít k dispozici mělkou napáječku s čerstvou vodou. Pokud máte menšího sklípkana, je dobré do misky přidat drobné kamínky, aby se v ní nemohl utopit, u úplně nejmenších sklípkanů potom stačí jen pravidelně orosit stěny terária.
Velikost a typ terária pro sklípkany závisí na způsobu života daného druhu. Existují tři různé typy terárií: pro stromové druhy, pro pozemní druhy a pro norové druhy. Terárium pro stromové druhy nemusí mít velkou základnu – stačí 20×30 cm, ale mělo by mít výšku alespoň 30 – 50 cm. Naopak terárium pro pozemní sklípkany by nemělo být příliš vysoké, aby pavouk nemohl spadnout a poranit se. Vhodný rozměr je základna 40×40 cm a výška 25 cm. Noroví sklípkani zas potřebují terárium o něco vyšší, aby ho bylo možné dostatečně naplnit substrátem, do kterého se pavouk zahrabává. Vhodný rozměr je základna 30×30 cm a výška 40 cm. Vrstva substrátu v teráriu by měla dosahovat alespoň 30 cm. Pro tento druh sklípkanů se hodí terária s horním otevíráním.
Vhodným substrátem do terária mohou být přírodní materiály jako rašelina či lesní hrabanka – ty je ale potřeba předem sterilizovat v troubě nebo mikrovlnné troubě, aby se zabránilo zavlečení parazitů. Druhou možností jsou umělé materiály jako lignocel, což jsou lisovaná kokosová vlákna. V teráriu by vždy měl být úkryt, do nějž se pavouk může schovat, například kus kokosové skořápky, květináče, či různé uměle vyrobené úkryty. V teráriu můžete vysadit živé rostliny – hodí se ty odolné a tuholisté, jako například bromélie, nebo pořídit rostliny umělé.
V teráriu by měla být teplota mezi 20-28 stupňů Celsia. Jako zdroj tepla je možné pořídit slabou žárovku (stačí 15 W), světlo tito pavouci nepotřebují, takže žárovka má pouze účel topného tělesa. Pokud přitápíte, měli byste v teráriu mít teploměr, ale hodí se také vlhkoměr. Vlhkost by měla dosahovat 85%, aby připomínala původní prostředí sklípkanů, kterým jsou subtropy a tropy. Důležité je také větrání, aby se vzduch vyměňoval a nedocházelo k tvorbě plísní či hub, které se mohou přenést na pavouka a zabít ho. K tomu poslouží mezírka v teráriu či vlepený pruh drátěného pletiva.
Zdroj obrázku: https://pixabay.com/cs/pavouk-tarantule-pavoukovec-zv%C3%AD%C5%99e-679363/
