Máte psa, který se například agresivně nebo je naopak příliš bojácný? Možná by potřeboval pomoc psychologa. Jako existují lidští psychologové, kteří nám pomáhají vypořádat se s různými problémy, tak jsou i psychologové psí, kteří mají stejný úkol. Hledají příčiny nevhodného chování a snaží se formou jemné a citlivé terapie odstranit. Při práci psích psychologů ovšem musí být nápomocni i majitelé čtvernožců. Protože pes je samozřejmě součástí naší lidské smečky a jeho chování je především naším odrazem.
Základem je vždy dobrý výběr plemena
Psí psychologie vlastně začíná už okamžiku, kdy si vybíráme, v otázce jakou rasu psa si pořídit. Především pochopit, k jakému účelu bylo psí plemeno šlechtěno a zda se k nám tímto účelem a povahově hodí. Čili i to může být úkolem psího psychologa, vytipovat nám vzhledem k našim požadavkům a životnímu stylu to nejvhodnější plemeno, které s námi bude ladit a zapadne i k nám do rodiny. Když si stará paní, která chce nahradit prázdnotu po smrti manžela, pořídí ostré bojové plemeno, nemusí to dopadnout dobře. Pro její potřeby se daleko lépe hodí přítulné mazlivé plemeno. Vhodný výběr plemena je proto základem. Pokud si vyberete špatně, respektive pro sebe nevhodně, je velice pravděpodobné, že jednoho dne skončíte se svým miláčkem u psího psychologa.
Musíte dát najevo, kdo je pánem smečky
Také je třeba hned od počátku dát psovi jasně a srozumitelně najevo, kdo je v domácnosti pánem. Pes je totiž zvyklý fungovat ve smečce a rodina, kam se dostane, takovou smečkou také je. Bude-li mít pocit, že v ní chybí jasný vůdce, zaujme tuto pozici on. Pes velice dobře vnímá své postavení ve smečce. Pokud se hierarchie naruší už v počátku, v pozdějším období se tyto problémy odstraňují těžko a zdlouhavě. Právě špatná hierarchie smečky je příčinou, proč mnoho majitelů psů zamíří k psím psychologům. Pes si dělá, co chce. Okupuje velký gauč v obýváku a odmítá z něj slézt. Nerespektuje pravidla. Příčinou je, že mu velí slabý jedinec, kterého zvíře nevnímá jako svoji nadřazenou autoritu.
Nesmíte podcenit ranou výchovu
Velmi důležité je nepodcenit období štěněte od 5-6 týdnů do tří měsíců. Když mávnete rukou nad tím, že pes počůrá gauč, dělá si, co chce, je to obrovská chyba. Jde totiž o ranou socializaci, kdy se pes už učí, jak smečka funguje a osvojuje si způsob komunikace s ní. Jestliže se teď na výchovu vykašlete a budete psovi všechno promíjet, později se vám to vymstí. Odstraňovat rané nedostatky ve výchově je vždy problém. Přitom nemusí jít o dril, ve spoustě výcviků jde o učení formou hry. Učí se zde nejenom pes, ale i jeho pán, jak svého čtyřnohého přítele vychovávat. U problémových psů právě velká část zárodků na budoucí problémy vzniká zanedbáním výchovy v raném věku. Podle psích psychologů je potom nejčastější jevem buď agrese psa, nebo naopak bázlivost. Zkrátka psychologie psů velmi úzce souvisí s psychologií jejich pánů.
Zdroj obrázku: https://pixabay.com/cs/meditace-siluety-%C4%8Dlov%C4%9Bk-mu%C5%BEi-278793/
