Myš bodlinatá působí křehce a exoticky. Na mazlení tento drobný tvoreček vhodný není. Bodlinatka totiž nikdy nebyla plně domestikovaná a tak v ní přetrvávají staré instinkty, které jí velí plachost před člověkem. Není to tím pádem domácí mazlíček pro děti, ale spíše pro trpělivé chovatele, kteří se spokojí s pozorováním jejich kousků.
Název myš bodlinatá nebo také bodlinatka si vysloužily díky plochým bodlinám na hřbetě. Dalším jejich typickým znakem jsou velké uši a oči. Poslední jmenovaný znak poukazuje na to, že jde o noční tvory. Bodlinatky pocházejí ze suchých a horkých oblastí, a proto tráví dny v úkrytu a za potravou vyrážejí až večer. Díky tomu, že jejich domovina jídlem obvykle příliš neoplývá, potřebují bodlinatky o dost méně potravy, než běžné myši, a proto se nesmí překrmovat, aby neztloustly.
Výhodou bodlinatek je, že oproti jiným hlodavcům prakticky nesmrdí. Pokud chcete chovat větší počet myší pohromadě, pak pro vás bude dobrou zprávou také to, že bodlinatky nejsou agresivní a tak se nebudou prát, ani pokud mezi nimi bude více samců. Naopak jim chov ve skupině bude prospívat – bodlinatky jsou totiž přirozeně společenská zvířata. Nedoporučuje se chovat jen jednu bodlinatku, protože by toto zvířátko mohlo samotou i umřít.
U nás je nejčastěji chovaným druhem bodlinatka sinajská. Tento druh pochází z Asie, ale občas se vyskytuje i v severní Africe. Protože je ale mezi druhy bodlinatek relativně malý rozdíl a mohou se navzájem i křížit, ve zverimexu pod názvem „myš bodlinatá“ často najdete jak bodlinatku sinajskou, tak její blízkou příbuznou bodlinatku egyptskou.
K chovu bodlinatek budete potřebovat akvárium nebo terárium opatřené prodyšným víkem, například z drátěného pletiva. Nádoba musí být uzavřená, protože jinak by tyto myšky, které šplhají a skáčou jako rození akrobati, snadno utekly. Klec vhodná není, protože bodlinatky snadno utečou i malou mezerou mezi mřížemi.
Jako podestýlka se dají využít například piliny, ale bodlinatkám bude více vyhovovat písek pro činčily. Dále je potřeba domeček. Po akváriu či teráriu také rozmístěte různé větve, kameny, kůru či jiné přírodní materiály (pozor na to, abyste vybírali jen nejedovaté druhy), aby po nich myšky mohly pobíhat a skákat. Kolečko na běhání se pro ně nehodí, protože by si v něm mohly snadno zranit ocásek, který je velice citlivý a snadno se zlomí. Proto je za něj ani nechytejte.
Někteří chovatelé v akváriu přitápějí, jiní udržují běžnou pokojovou teplotu 22 – 25 stupňů. Teplota by ale neměla klesnout pod tuto hodnotu. Důležité je i dobré odvětrávání, aby v akváriu nebyla příliš vysoká vlhkost a nevznikaly plísně.
Jako potrava se hodí směs zrní pro exotické pěvce nebo pro andulky. Důležité je myšky nepřekrmovat, také jim nedávejte tučná semena, jako například slunečnici. Jako občasné zpestření jim můžete nabídnout trochu zeleniny, ale také to s ní nepřehánějte, protože trávení bodlinatek na ni není uzpůsobeno. Co naopak tyto myšky naopak velmi potřebují, jsou živočišné bílkoviny. Dieta divoce žijících bodlinatek se totiž z podstatné části skládá z hmyzu a pokud nebudou mít dost bílkovin, mohly by se začít okusovat navzájem. Použít můžete moučné červy nebo cvrčky ze zverimexu, ale třeba i granule pro kočky. Přestože bodlinatky pijí poměrně málo, měly by také mít stále k dispozici misku s čerstvou vodou.
Péče o bodlinatky není moc náročná. Pokud jim poskytnete správné podmínky a prostornou klec, odmění se vám mnohými obratnými ukázkami svého neuvěřitelného lezeckého umění.
Zdroj obrázku:</>https://commons.wikimedia.org/wiki/File:SpinyMouse.jpg
