Jedná se o zbytek vyživovacího pudu. Psovité šelmy se zmocňují většiny své kořisti tím, že je uštvou. Pronásledovaná zvířata před nimi ze strachu prchají, a tak jsou šakalové, vlci a též i psi zvyklí požadovat vše co utíká za kořist, za pokrm. V přírodě nebývá čas dlouho rozpoznávat, co se rychle vzdaluje, je-li to pokrm či ne. Nežli by to poznal, byla by kořist nenávratně pryč. Proto je nutné kořist nejdříve chytit a pak teprve prohlížet. Všechny šelmu jsou příležitostní žrouti. Když se jim podaří něco ulovit, pak se dovedou tak přesytit, že nemohou ani chodit a druhý den třeba hladoví, nepodaří-li se jim nic ulovit.
Naučit psa, aby nepronásledoval auta, motocykly, běžící děti a podobné, lze dost brzy. Psa vezmeme na vodítko či asi 10 – 20 m dlouhý provaz a vyvoláme situaci, při které pronásleduje pohybující se předměty. Jakmile se pes rozběhne, aby rychle se pohybující předmět pronásledoval, necháme ho malou chvíli běžet a pak s ním prudce trhneme, aby se téměř převrátil. Po několika málo dnech takovéhoto výcviku si pohybujících se věcí nevšimne.
Pobíhá-li pes v jízdní dráze a přijíždí-li auto, nesmíme psa přivolávat. I poslušný pes zůstane po zavolání chvilku stát a hledí na svého pána, čímž je jeho pozornost odpoutána od nebezpečí a pes se pak snadno stane obětí vozidla. Psa tedy nevolejte, raději se odvraťte a pes již přijíždějící auto uslyší a vyhne se mu.
