Většina rodičů se s tím někdy setkala. Vaše dítko neodbytně škemrá na tatínkovi a mamince, aby mu pořídili nějaké zvířátko. Jeho prosby jsou stále úpěnlivější. Vyslyšet je nebo ne? Pořídit dítěti zvíře nebo raději ne? A pokud se rozhodnete, že ano, kdy je dítě už natolik zodpovědné, že se o malého tvorečka dokáže v rámci možností postarat?
Dítěti zvíře pomáhá ve vývoji
V otázce, zda zvíře pořídit nebo nikoli si uděláme jasnou hned na úvod. Jednoznačně ano. Podle psychologů je dokonce pořízení zvířete velice dobrou volbou, protože má velmi dobrý vliv na rozvoj dětské psychiky. Kontakt dítěte se zvířetem působí antistresově, navíc dítě se postupně učí zodpovědnosti. Uvědomuje si, že má před sebou tvora, který je na něm závislý. Musí mu dát najíst, pokud jde o pejska, tak ho i vyvenčit. Dokonce se také prokazuje, že děti, které žijí od narození v domácnosti se psem či kočkou, netrpí tak často alergickými onemocněními. Tedy zvíře jednoznačně ano. Jaké?
Kompromisem je želva či myš
Poměrně dobrým kompromisem bývá třeba želva nebo laboratorní myška. Nevyžaduje tak velké prostory, spokojí se s akváriem či teráriem. Ovšem i tak potřebuje pravidelně jíst, někdo také musí jeho pelíšek pravidelně uklízet. Tyto dvě činnosti už vyžadují určitou zodpovědnost. Je možné pořídit podobné zvířátko třeba už předškolákovi, nebo prvňáčkovi. Samozřejmě, že v tomto věku nemůžete po dítěti chtít, aby uklízelo pelíšek, ale můžete mu ukázat, jak se to dělá. Dítě vám bude s úklidem akvária a přípravou potravy pomáhat a postupně se to naučí zvládat samo. To bude v jeho výchově jenom ku prospěchu věci. Vždy ale třeba dítěti vysvětlit, jako základní hygienické návyky je třeba při úklidu dodržovat. Co ale může dělat už teď je příprava jídla pro zvíře a také zajištění dostatku vody v jeho misce. Když si děti vyzkoušejí péči o želvu, myš či rybičky, můžete zkusit i pejska.
Ideální čas nastává kdykoli
Kdy tedy nastává ideální čas pořídit dítěti zvíře? V podstatě kdykoli, ale lépe dříve, než později. Je dobré, když dítě má možnost zvíře v domácnosti vnímat už od narození. Brzy se tak naučí, že se pejsek netahá za uši, protože ho to bolí a nejí se mu z misky. Pokud se ale dítě naučí, jak se zvířetem zacházet, aby mu neublížilo, neměl by ve vztahu dítěte a zvířete nastat žádný problém. Důležité je dítě vést k tomu, jak se ke zvířatům chovat, a to už od nejútlejšího věku. Dobře vedené dvouleté dítě už je schopné chápat určité věci. I tak je ale třeba vždy sledovat, co zvíře a dítě dělají, jak se k sobě chovají. Pokud chcete, aby například dítě a pes vyrůstali spolu už od malinka, vyberte si nějakou klidnější psí rasu, která dokáže dobře snášet dětské pošťuchování, jinak by se pes mohl po dítěti ohnat.
S koupí příliš neotálejte
Pokud dítě nevyrůstá se zvířaty od narození, ukazuje se jako dobré řešení koupit někdy v předškolním věku malé zvířátko, které žije v kleci nebo v teráriu, aby si dítě na pravidelný kontakt zvyklo a malému školákovi potom pořídit třeba pejska. Je také třeba říci, že není dobré pořízení zvířete odkládat na pozdější školní věk. Může se totiž potom snadno stát, že desetileté a větší dítě už bude mít spoustu dalších zájmů, což je dáno návštěvou různých kroužků a řady dalších aktivit. Pokud si zvíře dlouho přálo a jeho pořízení se odkládalo, může se stát, že pak už o něj nebude mít zájem, i když se konečně stane součástí jeho domácnosti. Proto pokud zvíře koupit chcete, dobře si to promyslete a zvažte, ale pak už s koupí neotálejte.
Zdroj obrázku: https://pixabay.com/cs/d%C3%ADvka-a-pes-d%C4%9Bv%C4%8De-pes-roztomil%C3%BD-962191/
