Každé dítě začne dříve či později žadonit o nějaké zvířátko a my se většinou obáváme, že pak skončí v naší péči. Na druhé straně se děti starostí o zvířátko učí zodpovědnosti. Jen musíme zvážit, jaké zvířátko zvládnou.
Samostatná péče až od pátého roku
Nejdříve si promysleme dispozice rodiny jako takové. Není někdo alergik? Nebude nikomu vadit, když se nový člen domácnosti bude batolit, lézt nebo běhat po podlaze? A co jeho pachová stopa? Kdyby náhodou dítko v péči selhalo, budeme mít čas ho zastoupit?
Pokud chceme opravdu veškerou péči směrovat na své dítě, není vhodné začínat se zvířátky před pátým rokem. Do šesti let jsou pak ideální rybičky nebo nějaký ptáček. Andulka postačí, ale dítě už klidně zvládne i korelu.
Morče je velmi vděčný mazlík
Potom nastupují rozliční hlodavci. Může se to u vás jen hemžit různými morčaty, křečíky, pískomily nebo osmáky. Tito hlodavci bývají často učenliví, pamatují si, kdo se o ně stará a budují si k němu vztah. Platí to zejména pro morčata, to jsou velmi vděční mazlíčci.
Od deseti let dítě zvládne zodpovědnost za želvy, větší papoušky nebo v současnosti velmi oblíbeného králíčka. Od jedenácti se může starat o kočku a od dvanácti už i o menšího pejska.
Od třinácti let je pak schopno zvládnout i problematičtější zvířata, jako je činčila, často nerudný křeček, nebo ještěři a hadi.
Budete mít na zvířátko čas?
Důležité je jistě také časové hledisko péče. Rybičky a plazi vyžadují asi 30 minut péče denně, každý týden údržbu akvária a jednou měsíčně jeho čištění.
Ptáci potřebují každý den asi hodinu naší pozornosti a s údržbou bydlení to mají podobné jako plazi. Hlodavci a kočka vyžadují asi 2 hodiny naší péče každý den a totéž jednou měsíčně na větší úklid pelíšků.
Pes je zdaleka nejnáročnější – zabere nám nejméně 3 hodiny denně (ale štěně i dvojnásobek). Asi hodinu týdně bude potřebovat udržovací péči a asi 30 minut měsíčně zabere úklid.
