Jezevčíci patří mezi velmi stará plemena, jak o tom svědčí vyobrazení na egyptských pyramidách staré přes 5 000 let. Jsou vyobrazeni v téže podobě, jak je známe dnes. První jezevčík se zkrácenými běhy byla vlastně mutace, která se vyskytuje i u ostatních živočišných druhů, i u člověka. Takovéto změny se v genetice nazývají mutací, jsou dědičné a jsou vyvolávány nejrozmanitějšími vlivy, např. radioaktivním zářením apod. Člověk tyto hravé a legračně vyhlížející psy dále choval a šlechtil a teprve později dokázal využít jejich vynikajících vlastností.
Krátké končetiny psů byly zaznamenány na několika místech na světě. Ve střední Americe byly vykopány hliněné vypalované sošky psů, takzvaných činčabuldoků z doby Aztéků, které zobrazují malého psa se zkrácenou obličejovou partií, hnědě skvrnitou srstí a s krátkýma nohama. Tento pes je znám pouze jako soška z několika archeologických nálezů. Do současnosti se živý nedochoval. V několika spisech je zmínka, že jej vyhubili španělští dobyvatelé. Nebo šlo jen o umělecké dílo?
