Činčily jsou krásné – jejich velké oči a hebký kožíšek nalákají nejednoho milovníka zvířat, aby zatoužil mít takového plyšového mazlíčka doma. Pokud si ale přejete zvířátko na mazlení, koupi činčily si radši rozmyslete. Jsou totiž velmi plaché a než aby vám seděly na klíně a nechaly se drbat za ušima, budou spíš poskakovat po skříních a schovávat se za nábytkem.
Činčila není zvíře pro každého. Pokud si ji chcete pořídit, měli byste si to nejdřív důkladně promyslet a zjistit si o ní dostatek informací. Je to totiž zvířecí společník, který vám zůstane na dlouhou dobu – dožívají se deseti až patnácti let – a proto by nebylo dobré po pár dnech zjistit, že se kvůli noční aktivitě činčily nevyspíte, nebo že máte alergii na seno, které potřebuje jíst.
Jaké tedy činčily jsou? V první řadě velmi pohyblivé. Potřebují mít možnost běhat a skákat. Měli byste jim poskytnout dostatečně velkou klec s prostorem na skákání, větvemi a poličkami, a navíc je pravidelně pouštět, aby se proběhly po pokoji. S tím souvisí i velká pravděpodobnost, že vám činčila vybavení bytu ohlodá – jako hlodavec si nedokáže pomoct. Je potřeba zajistit, aby se nedostaly k elektrickým kabelům pod proudem, jedovatým rostlinám, nebo jiným nebezpečným předmětům.
Činčily potřebují dodržovat přísnou dietu – jejich zažívací ústrojí je velice citlivé. Základ tvoří seno (nesmí být zvlhlé!), granule pro činčily a voda, která by měla být denně k dispozici čerstvá v umyté napáječce. Řasy, které se tvoří v neumyté nádobě, mohou činčilám způsobit problém. Pamlsky jsou povoleny jen občas a v malých dávkách. Činčile můžete přilepšit například kouskem neproslazeného sušeného ovoce, nebo sušenými bylinkami.
Ve vybavení klece pro činčilu nesmí chybět domeček, ve kterém se mohou schovat, a miska se speciálním koupacím pískem, který používají k očistě. Činčilu nesmíte koupat ve vodě! Písek je potřeba koupit ve zverimexu, obyčejný písek totiž obsahuje velké částice, které by činčilu mohly zranit.
Protože byly domestikované až relativně nedávno, dají se činčily ochočit jen zčásti. Dost záleží i na povaze jedince, ale většina činčil se občas nechá pohladit, ale na časté mazlení nejsou. V případě leknutí vás navíc mohou i pokousat, proto se nehodí k dětem.
Koupi činčily byste měli důkladně zvážit také, pokud už máte doma jiné zvíře. Společnost kočky či psa bude činčilu pravděpodobně stresovat, i když se někdy stane, že se s nimi dokáže spřátelit. Rozhodně na to ale nespoléhejte, a pokud nemáte možnost činčilu chovat v místnosti, kam pes nebo kočka nebude mít přístup, raději si její koupi rozmyslete. Rozhodně není dobré dát činčilu do jedné klece s králíkem nebo morčetem. Ti jsou totiž aktivní přes den, zatímco činčila je nejčilejší v noci. Zvažte také, jestli noční hluk nebude vadit vám.
Činčily jsou společenská zvířata, takže nejlépe jim je, pokud mají společnost dalších svého druhu. Problém ale může být v tom, že činčily stejného pohlaví spolu mohou bojovat o teritorium – je proto dobré, aby na sebe byly zvyklé odmalička. Pokud chováte samotnou činčilu, je zas potřeba, abyste se jí o to více věnovali.
Pokud ale na činčilu máte nejvíc času právě večer po příchodu z práce a spokojíte se s tím, že ji budete pozorovat a kochat se jejími kousky, zatímco se proběhne po bytě, budete spokojeni vy i ona.
zdroj obrázku: http://pixabay.com/cs/%C4%8Din%C4%8Dily-kr%C3%A1tkodob%C3%A1-sledoval-%C4%8Din%C4%8Dila-238049/
