Mytologičtí bazilišci jsou nebezpeční tvorové, jejichž jediný pohled vás dokáže proměnit v kámen. Ve skutečnosti jsou tito ještěři plachými tvory, kterým může leknutí či stres vážně ublížit na zdraví. Přesto to ale nejsou jen tak nějaké ještěrky. Bazilišci dokážou například běhat po vodě, chodit po zadních, a se svými druhy se dorozumívají pomocí složitého komunikačního systému založeného na pohybech hlavy.
Bazilišci jsou ještěři z čeledi leguánovitých. Pocházejí z oblasti Střední a Jižní Ameriky, kde žijí ve větvích nízkých stromů a keřů tropických deštných lesů, většinou poblíž vodních zdrojů. Vodu bazilišci milují – umí dobře plavat a rádi se také potápí. Pod vodou bez problémů vydrží i půl hodiny. Bazilišci žijí ve volných skupinkách, ale samci jsou teritoriální a území, které si hájí, může dosahovat až 1000 kilometrů čtverečních.
Dospělí bazilišci měří kolem 80 cm. Až dvě třetiny jejich délky představuje mohutný ocas. Ten dokážou použít jako oporu při běhu po zadních končetinách, ke kterému se uchylují, když se cítí ohroženi. Dokážou tak vyvinout značnou rychlost. Díky plovacím blánám mezi prsty na zadních nohou můžou také na krátkou vzdálenost utíkat i po vodní hladině. Po vodním povrchu bazilišek uběhne až čtyři a půl metru.
Se svým jasně zeleným zbarvením protkaným modrými a bílými skvrnami je bazilišek jedním z nejkrásnějších ještěrů. Typickým znakem těchto plachých tvorů je vysoký hřbetní hřeben, který lemuje celé jejich tělo až k ocasu, a dvojitá přilba na hlavě. Samci mívají hřeben i přilbu větší, než samice.
Pokud chcete mít baziliška doma, musíte si uvědomit, že je to tvor, který je velmiplachý a citlivý na stres. Rozhodně to není zvířátko na mazlení – naopak, aby se ve vaší přítomnosti bazilišek cítil dobře, je potřeba ho na ni pomalu zvykat a nechat ho, aby si postupně uvykl na váš pach i hlas. Když ho potřebujete vzít do ruky, dělejte to zásadně klidně a pomalu. Stres a leknutí může baziliškovi ublížit víc, než si myslíte – obvykle se v zajetí dožívají 10 – 15 let, ale rozrušení jim může život výrazně zkrátit.
Když se rozhodujete, kolik bazilišků si pořídit, vezměte přitom do úvahy to, že to jsou společenští živočichové, ale samci jsou zároveň silně teritoriální. Pro bezproblémové soužití by proto v každém teráriu měl být jen jeden samec, se kterým může bydlet jedna nebo více samic.
Pro jednoho až dva bazilišky byste si měli připravit terárium o minimální velikosti 150x150x150 cm. Je důležité, aby v něm bylo dost prostoru na šplhání do výšky, které je neoddělitelnou součástí života těchto tvorů. V přírodě jsou bazilišci zvyklí trávit noci na těch nejtenčích, nejobtížněji dosažitelných konečcích větví. Větví na šplhání by tedy v teráriu měl být dostatek.
Nezapomeňte ani na rostliny, mezi kterými může bazilišek najít úkryt. V hustém rostlinném porostu, složeném například z rostlin rodu Dracena, Pathos či Philodendron, se bude tento ještěr cítit jako doma.
Jako substrát lze použít terarijní kůru, rašelinu či lignocel – důležité je, aby substrát dobře udržoval vlhkost. K tomu pomáhají i již zmíněné rostliny. Vlhkost je potřeba udržovat na 60 – 70%, aby prostředí připomínalo deštný prales, odkud bazilišci pocházejí. Z tohoto důvodu je důležité i každodenní rosení.
V teráriu rozhodně nesmí chybět bazének, do kterého se bazilišek vejde aspoň polovinou těla, ideálně ještě větší. Bazilišci tráví podstatnou část času ve vodě a bazének přispěje i k udržení vlhkosti vzduchu. Teplota vody by se měla pohybovat kolem 25 stupňů Celsia. Vodu je potřeba filtrovat nebo denně vyměňovat, protože do ní bazilišci i vyměšují.
Bazilišci nezbytně potřebují teplé klima – jejich terárium by mělo být vyhřáté na 25-30 stupňů Celsia přes den a 20-25 stupňů v noci. V teráriu by také mělo být místo, které je pomocí žárovky s UVB světlem vyhřáté na teplotu kolem 35 stupňů a kde se bazilišci budou moci vyhřívat. Tito ještěři potřebují světlo UVB spektra k tomu, aby dokázali využít vápník obsažený ve stravě. Aby měli vápníku dostatek, je také dobré jím občas poprášit jejich potravu. Vápníkový prášek seženete ve zverimexu.
Bazilišci jsou všežravci. Můžete je krmit živým hmyzem (například cvrčky nebo sarančaty), malými rybkami, pavouky, žížalami, žábami, slimáky, a dospělé jedince i malými savci. Kromě toho si můžou pochutnat i na měkkém sladkém ovoci, jako jsou jahody či banány, nebo na zelenině a také květech.
Bazilišci špatně vidí a mají problémy rozpoznat dráty nebo sklo, proto je dobré jejich terárium na několika místech zviditelnit barevnou páskou a případné dráty omotat látkou, abyste předešli zbytečným zraněním.
Zdroj obrázku: https://pixabay.com/en/basilisk-reptile-lizard-green-275224/
