Drvodělka, nebo jednoduše řečeno velká černá včela, nelze v přírodě přehlédnout. Oproti ostatním je totiž větší a budí respekt. Je na místě mít z ní obavy nebo si ji naopak máme považovat?
Popis drvodělky
Drvodělky jsou největšími zástupkyněmi čeledi včelovitých a mohou dorůst až do délky 3 centimetrů. Křídla včel drvodělek jsou nafialovělá až modrá a navazují na černé tělíčko. Proto není divu, že když je člověk zahlédne ve volné přírodě, vyvolají v něm úctu a snadno si je splete se sršněmi. Hrůzu nahánějí i hlasitým bzučením, kterým na sebe dokážou strhnout pozornost. Při bližším pohledu připomínají velké černé včely neochmýřené čmeláky a dobrá zpráva je, že jsou pro člověka neškodné. Pokud je nebudete nijak výrazně dráždit, nevšimnou si vás, protože jsou spíše plaché. Samička má sice žihadlo, ale použije ho pouze v případu krajní nouze.
Včelky samotářky jsou pilné opylovačky
Velké černé včely, kterým se tak říká proto, jak vypadají, jsou samotářky a pilné opylovačky. Nejraději opylovávají hluchavkovité a bobovité rostliny. Jak jsme již naznačili, nemají sklony vytvářet velké skupiny, a proto se nejčastěji pohybují osamoceně nebo v páru.
Výskyt černých včel v Česku
Černá včela se začala v Česku objevovat postupně od devadesátých let minulého století. V roce 2019 byla spatřena zaměstnanci Akademie věd České republiky, kteří o tom prostřednictvím svých sociálních sítí informovali širokou veřejnost a dodali, že se lidé nemusí těchto včel obávat. Působí sice hrozivě, ale jinak jsou neškodné.
Jejich výskyt v Česku je překvapivý zejména proto, že nejraději opylovávají rostliny, které se nacházejí v jižnějších částech světa a celkově mají rády teplejší podnebí. Podle dochovaných zdrojů se na našem území běžně vyskytovaly přibližně před sto lety, ale pak náhle zmizely. V současné době je nejčastěji můžete spatřit na Moravě, ale během léta se objevují už i v ostatních částech České republiky. Na našem území je možné spatřit tři druhy velkých černých včel:
- drvodělku fialovou
- drvodělku potulnou/velkou
- drvodělku malou
Aktivita
Přes zimu se drvodělka schovává do prasklin stromů, ale ubytovat se může také ve zdech, trámech a chodbičkách v zemi. Pozoruhodné je, že přezimují samci a samečky. S příchodem jara je opět možná spatřit je ve volné přírodě. Hned v květnu u nich nastává doba páření a v září se již znovu začínají pomalu ukládat k přezimování. Zimu přežívá jen nová generace, ta stará uhyne.
Jak přišly drvodělky ke svému jménu
Své jméno získaly drvodělky díky tomu, že se nejraději schovávají ve ztrouchnivělém dřevě, do kterého si snadno vydlabají chodbičky a následně do nich nakladou vajíčka a připraví si zásobu pylu a nektaru na zimu. Jakmile se vylíhnou nové drvodělky, musejí se svépomocí prokousat ven.
Jak přilákat drvodělky do své zahrady
Chcete spatřit vzácné černé včely na vlastní oči a dopřát jim lahodný nektar? Vysaďte na své zahradě vistárii, mateřídoušku, šalvěj, mátu, levanduli, chrpu a další rostliny z čeledi hluchavkovitých, hvězdnicovitých či bobovitých. Díky přítomnosti drvodělek vám krásně pokvetou a vy se budete moci kochat pohledem na ně.
Nenechte se zastrašit velikostí a barvou drvodělek. Pokud je vyloženě nebudete dráždit a nahánět po zahradě s plácačkou v ruce, žihadlo vám od nich rozhodně nehrozí. Nejsou agresivní, ale naopak plaché, samotářské a nejraději si hledí svého a věnují se opylování rostlin. O své přítomnosti vás informují hlasitým bzučením, ale jakmile opylují rostliny v okolí, budou pokračovat ve své cestě.
Zdroj textu: www.vcelynastrese.cz, www.naturabohemica.cz
Zdroj foto: www.pixabay.com
