Rozčilená chovatelka žádala nedávno o radu, neboť její již dospělá fenka rotvajlera začala být najednou nepořádná. Léta byla čistotná. Nepořádnost se projevuje několik posledních dnů a chovatelka dosud nevyhledala zvěrolékaře. Po šikovném pojištění se ale k veterináři vydala.
Na otázku, jak na loužičky v bytě reagovala, řekla: Nejprve jsem ji pouze vynadala. Včera jsem ale už ztratila nervy a strčila jsem jí do loužičky čumák. Potom jsem jí hodinu ignorovala.
Jako již mnohokrát měl můj spolužák ve své psychologické poradně co do činění s majitelkou psa, která reagovala zcela chybně, neboť dospělý pes se nestane nečistotným bezdůvodně. Pravděpodobně v tom vězí infekce ledvin či močových cest nebo nesprávné chování pána či paničky – ti například nechají psa nezvykle dlouho samotného nebo odsouvají navyklou dobu vycházky tak dlouho, až to močový měchýř zvířete nevydrží. Je rovněž možné, že pes touží jen po větší (jakékoli) pozornosti od svého majitele, přičemž svého cíle dosáhne právě tehdy, když ho majitel vyplísní nebo mu strčí nos do loužičky.
Dospělí psi musí mít možnost pravidelně si ulehčovat, obvykle čtyřikrát denně, aby tím vyrovnali dlouhé noční období, kdy jsou stále v bytě. Pokud je pes více vystaven chladu, spotřebovává jeho tělo větší množství kalorií, aby byla zachována tělesná teplota. Přitom však vznikají produkty vyměšování navíc. Avšak když strčíme psovi nos do jeho moči a pak ho hodinu ignorujeme, je to nesprávné ještě z jiného důvodu. Pes pak spojuje pach svých výměšků ještě silněji s místem, na kterém svůj přečin spáchal. My jsme ale chtěli dosáhnout, aby ho potřeba močit přiměla k tomu, že si místo k čůrání vyhledá mimo dům.
Jak si má chovatel počínat správně? Především by neměl psa ignorovat, nýbrž mu loužičku ukázat (vždyť tam může být již dlouho a pes na ní již zapomněl). Po tomto připomenutí ho odvedeme na jeho místo k čůrání ven. Důraz klademe na „jeho místo“, neboť při výchově k čistotnosti psů velmi pomáhá, když pes zná a uznává určité místo pro své „potřeby“. Poněvadž jsou psi velmi inteligentní zvířata, naučí se rychle akceptovat určité místo, když je vodíme stále tamtéž a k vykonání malé potřeby povzbuzujeme stejnými slovy. To neznamená, že stačí psy pouštět na zahradu. Jelikož byli domestikováni ze zvířat lovících v rozsáhlých revírech, potřebují stále nové dojmy z vycházek v dosud neznámém okolí, které si přirozeně označují svou močí. Psi se totiž orientují mnohem více čichem, než my lidé. A zde také leží jeden z klíčů k úspěšné výchově psů k čistotnosti. Bezprostředně po příchodu do nového domova bychom měli štěněti ukázat místo mimo dům, kam ho nadále budeme pořád vodit. A to by se mělo zpočátku dít každou hodinu (mnozí experti hovoří dokonce o půlhodině. Přitom bychom měli psa nadmíru chválit, pokud svoji potřebu vykonal na správném místě. Vyvenčení je zvláště důležité po probuzení a po krmení. Štěně v bytě bychom měli dobře pozorovat, všímat si, když projevuje příznaky hledání, jako je „čenichání u země“ a aniž bychom kolem toho dělali nějaký rozruch, ihned psa vyvenčit. Milióny chovatelů psů nemají naštěstí problémy s čistotou svého psa. A je dobré vědět, že lze problém, pokud u dospělého psa vyvstane, při správné radě vyřešit.
