Způsob, jak dostat do vesmíru živé organismy, jsme v počátcích vesmírných letů zkoušeli většinou metodou pokus-omyl. Nejslavnějším zvířátkem v kosmu je určitě fenka Lajka, ale součástí těchto programů bylo i mnoho dalších zvířat.
Nejdřív se testovalo, jak živý organismus snese stav beztíže a zvýšenou gravitaci
Bohužel, tato zvířátka většinou končila tragicky. Používali je jak Rusové, tak Američané a přidali se i Francouzi. Zpočátku jsme totiž vůbec netušili, zda člověk dokáže vydržet stav beztíže a zvýšenou radiaci. Proto jsme začali experimentovat se zvířaty. Do vesmíru se podívali nejen psi, ale i kočky, opice, krysy, ba i mušky.
Už dlouho před prvním úspěšným vysláním živého tvora do vesmíru dělali vědci pokusy s psy. Už v roce 1951 tak překonali psíci Dezik a Cygan výšku 100 kilometrů.
V roce 1948 se pokusili Američané vyslat do vesmíru opici makaka. Jmenovala se Albert. Bohužel, Albert se udusil ve výšce 63 kilometrů. Po něm následoval Albert II, který vydržel do dvojnásobné výšky, ale také zemřel. Následovala ještě řada dalších Albertů.
Lajka nebyla první zvířátko na oběžné dráze, prvenství mají octomilky
První byli do vesmíru vysláni úplně jiní živočichové a to mušky octomilky. Cestovaly americkou raketou V-2 deset let před Lajkou.
Lajka se ovšem dostala až na oběžnou dráhu jako úplně první. Byla vyslána na palubě sovětské družice Sputnik-2. Společně s ní byly pro let připravovány i fenky Albina a Mucha. Dnes už ani nevíme, proč byla nakonec vybrána právě Lajka. Let pro ni nebyl moc příjemný. Její dech se 3x-4x zrychlil a tep zdvojnásobil. Kabina se začala přehřívat a Lajka proto pár hodin po startu zemřela.
Dalšími psy ve vesmíru byli v roce 1960 Bělka a Střelka na palubě Sputniku-5. Tentokrát se jim podařilo vrátit se z oběžné dráhy zpátky na Zem.
Francie se ke svým rychlejším kolegům připojila v roce 1961 a vyslal do vesmíru krysu Hectora. Po té poslali kočku Félicette. Původně to měl být kocour Felix, ale ten jim stačil utéct.
