Není žádným tajemstvím, že má světelné znečištění mnoho nežádoucích vlivů na přírodu a zvířata kolem nás. Nová studie však zjistila, že má značný vliv i na mnoho druhů hmyzu. Osaka City University a Setsunan University společně zkoumaly, jaký vliv má rozšiřující se urbanizace na některé druhy hmyzu, konkrétně na mušky Sarcophaga similis. Urbanizace má 2 hlavní vlivy, zvýšení nočního osvětlení a teploty. Tyto 2 vlivy způsobují, že se hibernace hmyzu může výrazně odložit.
Světelné znečištění narušuje hibernaci hmyzu
“Studie zkoumá druh masové mouchy zvané Sarcophaga similis, ale výsledky by mohly být použitelné pro všechny druhy zvířat, které se spoléhají na předvídatelné signály prostředí pro biologické procesy, jako je růst, reprodukční chování, spánek a migrace,” řekl profesor Ayumu Mukai. Setsunan University a hlavní autor studie. Ve spolupráci s profesorem Shinem Goto z Osaka City University byla jejich zjištění zveřejněna v Royal Society Open Science.
Zvýšení intenzity světla a teploty se výrazně projeví na biologických procesech hmyzu, zejména na jejich růstu a vývoji. Hmyz je v blízkosti městského prostředí velmi dezorientovaný a neví, kdy má jít spát, kdy má migrovat a jak se má chovat. Zcela se mění přirozená biologická reakce na sezónní změny, kterými jsou kratší a delší dny. Této schopnosti se říká fotoperiodismus a kvůli nočnímu osvětlení je tato reakce velmi narušená.
“Rozpoznání podmínek, které urbanizace přináší hmyzu tam, kde skutečně žijí, by bylo velkým krokem vpřed při zmírňování jakýchkoli negativních účinků,” řekl Shin Goto.
Co ukázal experiment?
Vědecký experiment byl prováděn ve vnitřních i venkovních podmínkách. Mušky S. similis přechází do zimního spánku běžně během podzimu. Po zvýšení teploty a osvětlení se množství hibernujícího hmyzu snížilo. Zatímco za běžných podmínek začnou mušky hibernovat mezi říjnem a listopadem, po zvýšení teploty a světla přešly do hibernace až po listopadu.
Zatímco lidem noční osvětlení pomáhá, pro hmyz je velmi škodlivé, protože narušuje jejich přirozené biologické cykly.
“Městská prostředí jsou složitá, noční osvětlení a teploty se liší ve stejném sousedství a mezi různými městy,” zdůraznil Ayumu Mukai, “a naše práce na jediné masové mouše nevysvětluje fotoperiodickou reakci jiného hmyzu.”
“Abychom pochopili, do jaké míry náš kulturní život ovlivňuje jiné organismy, pokračoval Shin Goto,” budoucí studie s různými druhy hmyzu na různých místech, ve městech s různými klimatickými oblastmi by objasnily, jaké úrovně světelného znečištění a oteplování měst ovlivňují sezónní hmyz přizpůsobování”
