Energická a přátelská, zvídavá a upovídaná – to je siamská kočka. Tahle orientální princezna miluje pozornost, a odvděčí se vám za ni tím, že vás bude nadšeně následovat na každém kroku a „pomáhat“ při jakékoliv činnosti. Svému majiteli je siamka velice oddaná. Je to prostě ideální kočka pro ty, kdo touží po aktivním a mazlivém zvířecím společníkovi.
První zmínky o siamské kočce pocházejí ze čtrnáctého století. Tehdejší ilustrované rukopisy, které vznikly v Siamu, dnešním Thajsku, zobrazují tamější kočky s odznaky, které jsou dnešním siamským velice podobné. Přímým předchůdcem siamské kočky pravděpodobně byla kočka bengálská. Do Evropy bylo toto okouzlující plemeno dovezeno v 19. století. První výstava, které se toto plemeno účastnilo, se odehrála v roce 1871 v Crystal Palace v Londýně.
V roce 1884 nechal Edward Blencowe Gould, britský konzul v Bangkoku, dovézt své rodině do Anglie dvě siamské kočky jménem Pho a Mia. Tyto kočky byly darem od siamského krále Rámy IV., a pravděpodobně pocházely z ušlechtilého královského chovu.
V roce 1892 vznikl první výstavní standard – od dnešního se ale značně lišil. Tehdejší žádoucí plemenné znaky, zalomení ocasu a šilhání, jsou dnes naopak považovány za vadu.
Siamské kočky mají charakteristické akromelaninové zbarvení – základní barva srsti a barva na koncových částech jejich těla se liší. Koťata se rodí čistě bílá a teprve časem jim tlapky, ocas, uši a nos ztmavnou. Vybarvení siamské kočky je dokončené až ve věku tří let. V průběhu života se ale může ještě mírně měnit – například i vlivem teploty. Teplejší prostředí může vést k světlejšímu odstínu.
Siamky váží 2,5 – 6,5 kg. Jejich tělo je štíhlé a protáhlé, dobře osvalené. Zadní nohy jsou delší než přední. Hlava je klínovitá s dlouhým rovným nosem a velkýma ušima trojúhelníkovitého tvaru, které hlavu opticky prodlužují. Zešikmené oči mandlovitého tvaru jsou modré (žádoucí je co nejtmavší odstín). Siamské kočky mají malé oválné tlapky a dlouhý, štíhlý ocas. Jejich hladká srst je krátká a téměř postrádá podsadu, čemuž siamské kočky vděčí za to, že línají o dost méně, než jiná plemena. Jsou díky tomu ale také citlivější na chlad.
O siamských kočkách se v Thajsku traduje množství legend, ve kterých vystupují většinou jako strážkyně a ochránkyně. Podle jedné z nich prý tyto kočky hlídaly královský palác a z jeho hradeb skákaly na nepřítele. Jiná zas říká, že siamské princezny na dlouhé ocasy svých kočky odkládaly šperky – a zalomení ocasu mělo zabránit tomu, aby z něj šperky sklouzly. Podle další legendy šilhavý pohled siamských koček vznikl tak, že kočky hlídaly nejcennější chrámové poklady a sledovaly je tak upřeně, až se jim zkřížily oči.
Tyto kočky mají velice přátelskou povahu a špatně snášejí samotu. Vyžadují spoustu mazlení a na rozdíl od jiných koček mají rády i oční kontakt. Jsou zvědavé, zajímají se o cokoliv co děláte, a také rády všechno neustále komentují. Jsou velice inteligentní a snadno se naučí slyšet na jméno, aportovat, nebo dokonce i chodit na vodítku. Umí být ale i tvrdohlavé a temperamentní. Pokud se jim nebudete dost věnovat, mohou vám doma připravit i dost nepříjemná překvapení. Jedno je ale jisté – se siamskou kočkou se nebudete nikdy nudit.
Zdroj obrázku: http://pixabay.com/cs/siamsk%C3%A1-ko%C4%8Dka-ko%C4%8Dka-o%C4%8Di-ko%C5%BEe%C5%A1ina-408845/
