Také jste už slyšeli o tom, že existují ještěrky, u kterých je možno odtrhnout ocas, když je za něj chytíte? O ještěrkách je tento fakt všeobecně znám, děti se o tom učí ve škole. Proč se toto však děje? Jaký to mám důvod? A neublížíte jim?
Záchranný manévr
Chytíte-li ještěrku za ocas, může ho odtrhnout. Dobrovolně kus svého těla obětuje. Je to v podstatě pud sebezáchovy a snahy utéct možnému nebezpečí. Vysvobodí se tak ze zajetí a navíc zmate svého útočníka, který v žádném případě nečeká, že mu v ruce zůstane ještěrčin ocas.
Ještěrky jsou velmi mrštné a rychlé, umí zmizet rychlostí blesku, což se jim hodí a je to jejich velká devíza. Dále v obraně používají ochranné zbarvení kůže. Pokud oba obranné manévry selžou, přichází poslední. Tedy přichází na řadu obětování ocasu. Některé druhy ještěrek jej mohou mít nápadněji zbarvený než zbytek těla, což přitahuje pozornost při útoku jen na ocas.
Odtrhnutí ocasu je pro ještěrky záchrana, obvykle jej odtrhávají během běhu. Nejde tedy jen o instinkt a pud sebezáchovy, ale je to krok, který se může řídit určitými podmínkami a vyhodnocením konkrétní situace.
Doroste jim ocas?
Ano, ještěrkám odtrhnutý ocas doroste, nemusíte se bát. Vzhledově bude podobný tomu, který ještěrky odhodíte. Podíváte-li se však trochu blíže, v místě zlomení můžete najít stopy odtrhnutí. Popřípadě může mít nový ocas trošku jiné zbarvení. V ocasu není kost, ale jen chrupavka.
Ocas ještěrky samozřejmě nenaroste ze dne na den, trvá to zhruba měsíc. U druhů, které jsou velké, může obnova trvat až rok. Jakmile nebezpečí pomine, většina ještěrek svůj utržený ocas sežere, čímž snižují energetickou ztrátu. V domácím prostředí mohou některé získat důvěru člověka a ten je pak může za ocas bez problémů chytat.
