Paní Maria Schwarzová z Essenu odkázala ve své poslední vůli 200 tisíc eur jedné charitě pro pomoc dětem v Africe a 150 tisíc eur svým třem papouškům a dvěma pětiletým bladhaundům, či psům svatého Huberta.
Paní Nehrlingováz nizozemského Nijmegenu ponechala útulku, který se má postarat o jejího dvouletého baseta Adama 125 tisíc eur.
Po úmrtí skotské chovatelky foxteriéra Sherryho vnučka Alžběta zjistila, jak dobře se babička o svého psa postarala. Má až do svého úmrtí zajištěný pobyt v přepychovém útulku. Babička mu odkázala 89 000 liber. Po uhynutí foxteriéra má případný zbytek peněz připadnout stejným dílem spolku pro ochranu zvířat, útulku pro psy a útulku pro zestárlé osly.
Další zajímavá závěť: V Norsku odkázala jedna chovatelka žijící na okraji Osla svým dvěma bílým ovčákům 190 tisíc norských korun. Její závěť stanoví, že feny musí být pečlivě upravovány, avšak nesmí být vystavovány ani kryty. Jestli nechtěla, aby měl ještě někdo jiný radost z jejich štěňat?
Jakmile zemřela osmdesátiletá paní Ovindziová z Chicaga, byli všichni nesmírně překvapeni, když její úspory ve výši 975 000 dolarů byly odkázány jejímu věrnému psu Petovi.Pet je velmi inteligentní a paní Ovindziová ho měla velmi ráda. Babička, mající mnoho zážitků ve vlastní rodině, ve své závěti uvedla, že pes musí být ubytován u některé bezdětné a dobrosrdečné ženy, a banka, u níž jsou peníze složeny, má bdít nad péčí o jeho pohodlí a zdraví. Ženě, které bude péče o Peta svěřena má být vyplácena velmi „slušná“ penze. Po smrti psa má být zbytek peněz věnován místnímu spolku pro ochranu zvířat, který pak bude mít plné právo s penězi volně disponovat.
