Labradoodle je psí plemeno, které zatím ještě není oficiálně uznané a je stále ještě ve vývoji. Začalo vznikat v 80. letech v Austrálii. Je to první psí rasa, které vznikla specificky pro pomoc lidem s postižením – základní myšlenkou za jeho vznikem bylo vyšlechtit plemeno, jehož srst by nelínala a nedráždila by alergiky, a zároveň by mělo kvality, které by umožňovaly výcvik jako vodících a asistenčních psů.
Labradoodle je kříženec pudla královského s labradorským retrívrem. V poslední době kromě standardních labradoodlů začali vznikat i střední a mini labradoodlové, kteří vznikli zkřížením s pudly menších velikostí. Protože ale vodící psi musí splňovat limit určité výšky v kohoutku, je pro výcvik počítáno především s původní variantou.
Tito psi mají povahové vlastnosti obou původních plemen. Jsou přátelští a hraví, inteligentní a energičtí a vždy pozitivně naladěni. Protože cílem chovatelů je vyšlechtit psa, který bude bez problémů zvládat roli asistenčního psa, vybírají se pro chov jen neagresivní a vyrovnaní psi. Z chovu jsou vyloučeni jedinci, kteří jsou příliš přecitlivělí a bázliví, výrazně submisivní či dominantní, nebo příliš uštěkaní.
Labradoodlové jsou inteligentní společníci, kteří se dokážou naučit velké množství povelů a snadno se cvičí. Vychází dobře s ostatními psy i s malými dětmi a hodí se do rodiny. Jako štěně má tento pes poněkud rošťáckou povahu a potřebuje důsledný výcvik, jinak by svou inteligenci mohl začít využívat pro vyvádění „psích kusů“.
Během vývin plemene se zatím objevilo několik typů srsti – řidší krátká, hladká dlouhá, nebo kadeřavá jako u pudla. Srst ideálního labradoodla nelíná (kromě výměny štěněcí srsti za zralou nebo před započetím hormonálního cyklu u fen) a také postrádá typický psí pach. Její textura se podobá ovčí vlně nebo srsti angorské kozy. Od běžné psí srsti ji odlišíte na dotek – je hebká a jemná.
Zbarvení srsti může být černé, stříbrné, čokoládové či kávově hnědé, krémové (někdy s tóny apricot na uších), zlaté, červené, nebo křídové až téměř bílé. Srst také může mít zlatý či bronzový melír nebo vybledlé konečky chlupů. Zajímavostí je, že stříbrní labradoodlové se rodí jako černí a srst jim zesvětlá až v průběhu času.
Srst labradoodla je potřeba pečlivě udržovat – především pravidelně česat a také stříhat. Pro česání je ideální kombinace hřebene a kartáče. Hřebenem by se srst měla česat vždy od kůže směrem ven a ne naopak, jinak by se na povrchu kůže vytvořil povlak odumřelých chlupů. Navíc by tak v srsti vznikaly knoty.
Česání je nutné provádět alespoň jednou za čtrnáct dnů. Šťeňata tak často česat sice nepotřebují, protože jejich srst se tolik neknotuje, ale i přesto je dobré je na tuto činnost pravidelným, ale kratším (například pětiminutovým) česáním přivykat.
V rámci České republiky se šlechtěním tohoto vznikajícího plemene zabývá Labradoodle klub o.s. Nenavazuje ale na australský chov, místo toho se pod dohledem kolegů z Austrálie snaží vyšlechtit labradoodly úplně od začátku. Začali zkřížením královských pudlů a labradorů, přičemž oba rodiče musí mít průkaz původu. Protože je cílem chovu vyšlechtit psy pro pomoc postiženým, každý jedinec musí prokázat příslušné povahové vlastnosti i dobrý zdravotní stav.
Klub byl založen v roce 2004 Andreou Tvrdou z Elva Help – organizace, která se zabývá výcvikem vodících a asistenčních psů. Cílem Labradoodle klubu je účastnit se procesu vzniku nového plemene a pomoci tak potřebným, a to i přestože výsledek tohoto úsilí, kterým je uznání samostatného plemene, leží zatím ještě ve vzdálené budoucnosti.
Zdroj obrázku:https://pixabay.com/cs/labradoodle-pes-z%C3%A1vod-dom%C3%A1c%C3%AD-zv%C3%AD%C5%99e-83925/
