Jak loví kočky
Lovkyně se opatrně přiblíží k myší díře, sedne si tak dva metry od ní a upřeně na ni zírá. Pár minut čeká. Vtom se vynoří polní myš. Kočičí tělo se napne, ale přece jen ještě okamžik vyčkává, než se myš vzdálí od díry natolik, že už se nestačí znovu ukrýt. Teprve potom kočka zasahuje. Citelný úder, rychlé kousnutí do šíje a myš je mrtvá.
V Institutu pro etologii a psychologii zvířat jsme strávili dost času zkoumáním loveckého chování vesnických a sídlištních koček a navíc se zabývali tím, jak kočky ovlivňují populaci své kořisti. Výše popsané chování je sice pro kočky typické, ale nepředstavuje jejich jedinou loveckou strategii. Mnohé kočky, především samičky, dávají „vyčkávací“ strategii přednost. Ale na rozdíl od rozšířeného přesvědčení nevysedávají před jednou dírou! Pokud nesklidí po několika minutách úspěch, vyberou si jinou díru. Tmavé dutiny a štěrbiny stejně jako odtok ve vaně stimulují u všech koček lovecký instinkt. Řekli bychom, že aktivují vrozený spouštěcí mechanismus, kterému kočka nedokáže odolat.
Jak loví kocouři
Naproti tomu kocouři dávají přednost spíše „mobilní“ strategii. Při svých potulkách se zastaví tam, kde se naskytne vhodná příležitost. Jejich lovecký instinkt procitá, jakmile spatří nebo zaslechnou slibnou kořist (třeba myší zapísknutí nebo ptačí zaštěbetání). Obě lovecké strategie jsou zhruba stejně dobré, neboť víme, že kočky a kocouři mají stejné procento úspěšnosti. Tvrzení, že kočky jsou lepšími lovci, patří do říše báchorek. Zdá se, že kočky jsou pod jistým tlakem, který je naučí nosit potravu mladým, neboť kočky, které mají mladé, vidíme nejčastěji plížit se od jedné myší díry ke druhé. Úspěch předem není ale zaručen. Takový výlet může trvat 30 minut, ale také tři hodiny, a dobrá polovina koček se z něj vrací s prázdným žaludkem. Při výzkumech jsme u úspěšných lovkyň zjistili v žaludku jednu až dvanáct myší! Každý skok na kořist není úspěšný, zvláště je-li tou kořistí pták. Téměř sto studií, provedených v různých částech světa, přesvědčivě dokazuje, že početní stavy ptactva nejsou kočkami ohroženy, i když v některých oblastech světa vyvíjejí kočky na ptáky silnější tlak.
Hra s úlovkem
Některým lidem vadí, kočky si hrají s dosud živou kořistí. Studie opět prokázaly, že to kočky činí především v některých konfliktních situacích, například mají-li se rozhodnout mezi jednoznačnou motivací „hlad“ a některými vlastnostmi kořisti, například její velikostí nebo chutí (jako je tomu např. u rejsků). „Hra“ s kořistí jim pak pomáhá tento konflikt vyřešit. Když kočičí matka přinese svým potomkům živou kořist a pustí ji mezi ně, povzbuzuje je tím k tomu, aby si sami vyzkoušeli lov.
Protože lovecké chování je přirozené i pro naše domácí kočky, je nutné, abychom tuto skutečnost nejen akceptovali, nýbrž abychom jim také umožnili jí naplnit. Stačí k tomu provázek nebo zmačkaný papír. Takové hry mohou mít na zvíře velmi blahodárné působení. Stávají se totiž ventilem, kterým se uvolní nahromaděná frustrace nebo nedostatek pohybu. Lovecké hry bezesporu významně přispívají ke spokojenosti bytových koček!
