O klonování hospodářských zvířat jsme pár let nic neslyšeli. Ale nebylo to, protože by věda tento koncept zavrhla. Japonští vědci sedm let pilně pracovali a vytvořili z jediné myši 26 generací klonů v hojném počtu 598 jedinců.
První klon jsme vypěstovali z odděleného embrya už v roce 1979 a byla to myš
Tato klonovací série je zatím největším klonovacím projektem za využití savců. Ale abychom si uvědomili, jak cenný je to pokrok, musíme se vrátit do minulosti, ještě před ovečkou Dolly.
První myš byla naklonována už v roce 1979 a krátce po té se totéž povedlo i s ovcemi, kravami a kuřaty. Na rozdíl od nich však už nebyla Dolly v roce 1996 naklonována z rozděleného embrya, ale z dospělé buňky.
To byl obrovský pokrok, ale záhy se zjistilo, že při opakovaném klonování takto vytvořených zvířat dochází v každé další generaci k více a více chybám v genetickém materiálu. U myší se vědci dostali stěží do šesté generace, u větších savců jako jsou ovce či kočky se nedostali přes třetí generaci.
U nového typu klonování dochází k blokování chyb v DNA a klony jsou proto zcela zdravé a mohou se rozmnožovat
Z nejnovější technologie klonování ovšem vycházejí zatím všechny generace myší zcela zdravé, s normální délkou života a jsou schopny se dále rozmnožovat. Nemají chyby v DNA kódu a úspěšnost klonování se s dalšími generacemi nesnižuje. Alespoň podle výsledků Střediska Riken pro vývojovou biologii, kde k experimentům s myšími klony posledních 7 let dochází.
Takovéto klonování bude neuvěřitelným přínosem pro farmáře. Pokud se totiž dnes pokoušejí rozšířit geny krávy, která dává hodně mléka prostým rozmnožováním, vlastnost se na potomky nemusí přenést. Když si ovšem tuto šampiónku v dojení naklonují, mohou si vypěstovat stádo s nadprůměrnou produkcí.
Na této dokonalé metodě klonování je úžasné také to, že se neomezuje pouze na období, kdy máme k dispozici živé původní zvíře. I poté, co uhyne, můžeme vesele klonovat dál.
