Čím více poznávám lidi, tím více miluji psy“. Tento výrok se rozšířil snad téměř po celém světě. Je znám nejen mezi kynology. Všeobecně se má zato, že jeho duchovním původcem je Bedřich Veliký. Avšak je tomu tak? A nebo je Bedřich Veliký jen jeho věhlasným interpretem?
Bedřich Veliký přicházel do styku s velkým množstvím diplomatů, politiků a významných osobností všeho druhu a často musel překonávat intriky, které jej zneklidňovaly a připravovaly ho o duševní klid. Nedobré zkušenosti s lidmi ho tak často přiměly k opakování výroku, že čím více poznává lidi, tím více miluje psy. Jeho přičiněním se tato slova dostala do všech dílů světa, kde byla často citována jako jeho výrok.
Výrok je však starší. Otcem této úvahy je však dávno někdo jiný. Kdo jej vyslovil skutečně jako první, není známo. Údajně to byl francouzský herec Laffayette. Jinde se uvádí, že tato slova pocházejí od Campforta, nebo od Byrona čí Beaumarchaise. Mohl to však být také spisovatel Montaigne, žíjící v letech 1533 až 1592. Výrok se uvádí také v souvislosti s filosofií Arthura Schopenhauera, který zaujímal k lidem pesimistické stanovisko a vyslovil názor, že pes je ušlechtilejší nežli mnohý člověk.
Bezděčných uchazečů o autorství zmíněného výroku je tedy vskutku mnoho. Je taky možné, že leckterý z nich jej v té či oné formě vyslovil sám zcela nezávisle na jiných na základě svého vlastního poznání. Ale ať byl původcem těchto slov kdokoliv, Bedřich Veliký jej uvedl ve všeobecnou známost.
