Věděli jste, že ze zatoulaných psů, kteří mají mikročip, se jich z útulku domů vrátí více než polovina – zatímco u těch, kteří mikročip nemají, jsou to jen zhruba dvě procenta? Čipování vám sice nepomůže ztraceného mazlíčka aktivně vyhledat, ale pokud jste kód jeho čipu zaregistrovali do některé z národních databází, je mnohem větší šance, že případný nálezce bude vědět, komu psa vrátit.
Mikročip je drobné elektronické zařízení velikosti asi zrnka rýže. Jeho povrch je upravený tak, aby na něj organismus psa nereagoval jako na cizí těleso. Čip proto nebolí, netlačí ani jinak nedráždí. Aplikace je jednoduchá – čip se vpraví do podkoží, většinou na levé straně krku za uchem, či za levou lopatkou. Používá se jednorázový aplikátor, což je vlastně silnější dutá jehla. Čipování není bolestivější, než běžné očkování.
S čipováním je dobré počkat, dokud pes nedosáhne šesti měsíců věku. Do té doby by se mu díky tomu, jak roste, mohl čip pod kůží pohybovat. Je možné pořídit o něco dražší čipy vybavené antimigrační čepičkou, která zabraňuje tomu, aby se čip pod kůží pohyboval.
Čip nemá vlastní zdroj energie. Aktivuje se jen, když se k němu přiblíží čtečka, která mu dodá energii na to, aby do ní odvysílal svůj kód. Některé starší čipy neodpovídají ISO normám a proto je dnes používané čtečky nemusí dokázat přečíst. Pokud máte psa s ne-ISO čipem, doporučuje se nechat ho očipovat ještě jednou. Všechny dnes vyráběné čipy už ISO normám odpovídají.
Čipování provádí veterinář a jeho cena se pohybuje kolem šesti set korun (včetně čipu). Po aplikaci čipu je dobré ho čtečkou zkontrolovat, jestli náhodou nevypadl – při špatné aplikaci se to totiž může stát. Také je dobré poznamenat si výrobce čipu a pokud nevlastníte čtečku čipů (pro což většina majitelů psů nemá důvod), zapsat si i čipový kód. Ten má podobu sekvence čísel a písmen.
Důležitým krokem je registrace kódu čipu do některé z národních databází. Samotný kód totiž neobsahuje žádné informace o majiteli psa, ani kontakt na něj. Bohužel u nás neexistuje jedna centrální databáze, používají se nejméně čtyři, které mezi sebou z konkurenčních důvodů nespolupracují. Pokud ale kód čipu svého psa zaregistrujete do jedné z nich, většinou to stačí – tyto databáze jsou známé každému, kdo se ztracenými zvířaty zabývá. Cena za registraci je jednorázová a pohybuje se kolem dvou set korun, u poslední uvedené databáze je registrace bezplatná.
– http://www.narodniregistr.cz/
– https://www.identifikace.cz/
Všechny tyto databáze spolupracují i s mezinárodními registry, takže se nemusíte bát, i kdyby se váš pes zatoulal do zahraničí.
Aplikace čipu je jednoduchý zákrok a čip vydrží po celou dobu života vašeho psa. Peníze vydané na aplikaci čipu a registraci do databáze jsou proto dobrou investicí do bezpečí vašeho domácího mazlíčka.
zdroje obrázků: http://pixabay.com/en/retriever-canine-working-dog-348572/ , http://en.wikipedia.org/wiki/Microchip_implant_(animal)#mediaviewer/File:Rfid-scanner.jpg
