Na konci adventu 1911 se po celém Písku roznesla zpráva, že na mostě se v určitou hodinu zjevuje strašidelný černý pes s ohnivou hlavou. Na druhý den se na mostě sešlo několik statečných zvědavců, aby se na vlastní oči přesvědčili o existenci popisovaného psa. A vskutku! Po jedenácté hodině se náhle vynořil ohromný černý pes s ohnivě svítící hlavou. Rázem se ozvaly výkřiky hrůzy, pes si však nikoho nevšímal,přeběhl po mostě okolo lidí, namačkaných na zábradlí a zmizel ve tmě do ulice, která se tenkrát jmenovala Portyčská. Následujícího dne se již všude mluvilo o psu s ohnivou hlavou a celý Písek byl poplašen.
Strašidelný pes neměl ale dlouhý život, do druhého dne byla záhada černého psa vysvětlena. V píseckém divadle hostovala totiž právě v adventních dnech Zöllnerova divadelní společnost, která hrála již slavnou detektivku podle C. Doyla : „Pes baskervillský“ a nápadů plný režisér si pro zvýšení efektu pro představení vždy vypůjčil od pekařského mistra tažného psa – černou dogu. Namočil jí hlavu a srst na ní potřel tzv. zednickými sirkami, což byly sirky s fosforovými hlavičkami, které se tehdy levně prodávaly. Hlava psa tak na setmělém jevišti světélkovala. Po každém představení skvěle vychovanou německou dogu pustili a ona se sama vydala domů. Nejkratší cesta vedla přes most. Pes tak běžel i s ohnivou hlavou přes most domů.
Chovatelé tvrdí, že se tenkrát vyskytlo několik velmi silných dog, z nichž mnohé dosahovaly metrové výšky. Jejich chov ale nebyl podchycen.
