V roce 2002 se v tanzanském národním parku Gombe stala neočekávaná tragédie. Šimpanz Frodo vyrval procházející ženě dítě a utekl s ním hlouběji do lesa. Než ho stačili zaměstnanci parku najít, Frodo už dítě zabil a právě si na něm pochutnával.
Šimpanzi milují chuť masa
Zní to jako z příšerného hororu. Jsme zvyklí na lidožravé tygry nebo žraloky, ale ne na lidoopy. Přitom nejvíce lidožroutů bylo vždy mezi lidmi, tak není zase takové překvapení, že se ho dopouštějí i naši nejbližší příbuzní.
Mnoho lidí požadovalo okamžité Frodovo utracení. Ale tragédie neměla být tak velkým překvapením. Šimpanzi totiž na děti útočí poměrně často. Nejsou to záměrní lidožrouti, vnímají dítě úplně stejně jako třeba mládě paviána, kterými se dost často živí. Kromě toho šimpanzi žijící ve volné přírodě nejsou žádné plyšové opičky. Jsou to nelítostní a obratní lovci. Milují maso a rádi bojují.
Frodo projevoval svou dominanci i před lidmi
Frodo byl navíc speciální případ velmi agresivního alfasamce. Už jako mládě byl velmi vzteklý a po všech házel kameny. Později, když si vybudoval postavení mezi ostatními samci, neváhal uplatňovat svou dominanci i na lidi. V roce 1988 například zmlátil novináře a o rok později se pokusil zabít primátoložku Jane Goodallovou.
Za útoky šimpanzů však opět může hlavně jen jeden tvor – člověk sám. Případ Froda byl pouhou neopatrností, ale od roku 2000 přibylo útoků na lidi. Díky nám totiž přežívá už jen malé množství šimpanzů. Z tisíců zbyly jen stovky. A jsou stále agresivnější a zoufalejší.
Šimpanzi nemohou najít potravu, tak jdou k lidem
V jejich přirozeném prostředí je totiž stále těžší najít potravu. A tak se šimpanzi odvažují blíže a blíže k lidským příbytkům, protože tam se něco najde vždycky. Tím vzrůstají šance, že narazí právě na děti.
Ale například v Ugandě je na vině vzrůstajícího počtu útoků i alkohol. Vesničané nechávají alkohol kvasit přímo u plantáží, kde se k nim šimpanzi snadno dostanou. V opilosti pak tito lidoopi ztrácejí zábrany a sebekontrolu a útočí na lidi mnohem častěji.
