Psi jsou nejen domácími mazlíčky a příjemnými společníky, kteří dokážou své lidi bezmezně milovat, ale také zachraňují životy nebo pomáhají nemocným dětem. Ne nadarmo se říká: „Pes – nejlepší přítel člověka.“
Psi záchranáři jsou obrovskou pomocí během nehod i živelných katastrof. Jsou trénováni ke stopování ztracených lidí nebo k prohledání oblasti – díky jejich čichu mají vyšší šanci na přežití například lidé, které zavalila lavina. Jeden pes se speciálním výcvikem podle odborníků prý zastane práci až dvaceti lidí. Psi ve prospěch lidí pracují i ve službách armády, ale také jako vodicí psi či pomocníci při canisterapii. A mnohdy se jako hrdina projeví i pes, který nemá žádný speciální výcvik. Pojďme se podívat na několik z mnoha příběhů psů, kteří se něčím vyznamenali.
Během první světové války kříženec Satan zachránil celou jednotku francouzských vojáků, když uvízla v německém obklíčení bez možnosti přivolat si posily. S nasazenou plynovou maskou proběhl kouřem, a přestože ho dvakrát postřelili, podařilo se mu francouzským vojákům donést dvě brašny s poštovními holuby, pomocí kterých vojáci přivolali pomoc. Za druhé světové války zas pomáhal britským jednotkám Rob – pes parašutista. Seskakoval padákem spolu s britskými výsadkáři na nepřátelské území a potom sehnal celou skupinu dohromady. Tento původem farmářský pes měl na svém kontě více než dvacet seskoků.
Pro příklady psího hrdinství ale nemusíme tak daleko do historie. I dnes a denně psi pomáhají lidem v mnoha oblastech. Za své zásluhy byli letos v anketě Statečné psí srdce oceněni tito psi:
Vlčák Ulf, obranář vycvičený pro vyhledávání zbraní, působil s českou armádou v Kosovu i Íráku, kde zachránil životy mnoha lidí – třeba když jeho čich odhalil nastražené výbušniny v jinak nenápadné skříňce při prohlídce domu. Záchranářský pes Saros zas za ztížených podmínek vystopoval muže pokoušejícího se o sebevraždu – jeho stopu dokázal sledovat přes dva a půl kilometru v nepříznivých klimatických podmínkách, což je mimořádný výkon i na citlivý psí čich.
A hrdinně se dokážou zachovat i psi, kteří k tomu nebyli nijak vycvičeni. Například labrador Endy zachránil svého majitele, když ho při procházce v lese napadl divočák. Muž se psem vyšel do lesa v orlických horách a zaútočil na něj rozzuřený kanec, kterého předtím někdo postřelil. Divočák majitele psa povalil na zem a začal ho kousat a trhat. Endy se ale na divočáka vrhl a kousáním odlákal jeho pozornost na sebe, aby ho potom od pána odvedl pryč.
I při léčbě mnoha nemocí se uplatní přátelská psí povaha. Například Agáta, dvanáctiletá fenka peruánského naháče, strávila velkou část svého života pomocí dětem po úrazu i s vrozenými pohybovými poruchami. Také děti s autismem díky ní dokázaly snadněji navázat kontakt s okolním světem, a přispěla i k terapii dětí s Downovým syndromem. Agáta už je v důchodu, ale během deseti let, kdy sloužila jako canisterapeutický pes na klinice své paničky Ivy Bajtlerové, přispěla k pokroku canisterapie u nás a k vypracování nových metod. Každý rok pomohla asi 165 dětem, které nereagovaly na běžnou terapii.
Psi jsou prostě pro nás lidi nenahraditelní společníci i pomocníci – a bez nich by náš svět byl mnohem smutnější.
Zdroj obrázku: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:USAF_War_dog.jpg
