Některé zvířecí druhy se o své potomky příliš nestarají, příslušníci jiných se zas projevují jako mimořádně pečliví a starostliví rodiče. Někdy se stará jen jeden z rodičů – občas bývá vzorným pečovatelem matka, ale často i otec. Víte, kdo jsou ve zvířecí říši nejlepší kandidáti na titul „otec či matka roku“?
Chobotnice je asi nejobětavější matkou, jakou v moři najdete. Poté, co naklade vajíčka (a bývá jich kolem padesáti až dvou set tisíc!) je všechny pečlivě umístí a potom u nich hlídkuje a stará se o ně. Nejen je chrání před predátory, ale dokonce k nim přihání vodní proudy, aby měly dostatek kyslíku. Nevzdaluje se od nich ani, aby si ulovila něco k snědku – chobotnice občas během péče o vajíčka stráví svá vlastní chapadla. Když se vajíčka konečně vylíhnou, vyčerpaná chobotnice většinou umírá.
Samice polárního medvěda s dětmi tráví neuvěřitelné množství času. Na svou mateřskou roli se musí pečlivě připravit – především se pořádně najíst. Bude totiž potřebovat kojit svá mláďata, a sama přitom nebude přijímat potravu – od podzimu až do jara. Proto si potřebuje si vytvořit pořádné zásoby podkožního tuku. Než nastane podzim, přibere na téměř dvojnásobek své předchozí váhy. Na podzim medvědice vyhrabe pro sebe a svá budoucí mláďata noru. V ní se potom ponoří do stavu podobného hibernaci (na rozdíl od hibernace ale nespí nepřetržitě a její tělesná teplota neklesá). V tomto polospánku se jí narodí mláďata, o která celou zimu pečuje a noru s nimi opustí až na jaře. Lední medvědice se sice během péče o potomstvo nenají, ale samotný porod by jí leckdo mohl závidět – je velmi snadný a často ho dokonce úplně prospí.
Mořský koník je zase kandidátem na nejlepšího otce zvířecí říše – svá mláďata si totiž sám „porodí“. Samice snese vajíčka do vaku na samcově břiše, kde je on následně oplodní. Vajíčka se po zhruba 45 dní vyvíjí uvnitř vaku, dokud se z nich nevylíhnou maličké, ale plně vyvinuté kopie svých rodičů. Poté je samec z vaku vypudí ven – při tom zažívá kontrakce jako při porodu.
Tučňáci císařští patří mezi další vzorné otce. Samička snesením vejce totiž vyčerpá své rezervy živin – potřebuje se proto odejít pořádně najíst. Odebere se k oceánu, kde dva měsíce zahání hlad. O vejce se proto stará sameček. A jeho úloha není jednoduchá – vejce nesmí být vystaveno vražedně mrazivému antarktickému klimatu, nebo by vyvíjející se ptáče zemřelo. Sameček je proto po dva měsíce ukrývá schované pod záhybem kůže mezi nohama. Během té doby značně vyhladoví, a proto se po vylíhnutí mláďat vymění se samičkou a utišit hlad do oceánu odchází zase on.
Jinou z obětavých zvířecích matek je samice orangutana. Mláďata mohou mít jen jednou za osm let, a proto se o ně pečlivě starají. První dva roky je mládě zcela závislé na matce, po první čtyři měsíc z tohoto období s ní dokonce nikdy nepřeruší fyzický kontakt. Matka ho nosí na břiše, a každý večer postaví hnízdo, ve kterém spolu přespí. Orangutaní matky své potomky kojí až do věku pěti let!
