My jsme zvyklí na ustálená pohlaví, ale ve zvířecí říši není velkou vzácností oboupohlavnost nebo dokonce změna pohlaví během života. Pomáhají zvířecím druhům v přežití.
Zejové se páří v dokonalém kruhu lásky
Půvabným příkladem takové adaptace jsou plži zejové. Jsou oboupohlavní a páří se pěkně ve skupinách. Uspořádají se při tom do jakéhosi řetězce, kde každý první plž hraje roli samičky a každý druhý samečka. Když je jich dost, mohou vytvořit kruh.
Oboupohlavnost neboli hermafroditismus je tělesný předpoklad, při kterém je jedinec jak samečkem, tak samičkou. Toto obojetné pohlaví jim zůstává po celý život. Pak ovšem existují ještě druhy, které během života pohlaví mění. Ať už se stávají ze samce samičkou nebo naopak. Této dispozici se říká sekvenční hermafroditismus.
Klaun očkatý žije nebezpečný život. Hledá totiž domov v náruči žahavé mořské sasanky. Tam je v bezpečí před predátory. Ovšem nikoliv před sasankou. Proto to mají klauni šikovně zařízené. Bydlí v hejnech samečků s jednou samičkou. Když se pak náhodou stane, že sasanka samičku zabije, jeden ze samečků ji nahradí.
Několikahodinový sex se střídáním pohlaví
To bradáči, maličké pestré rybky z korálových útesů, to nemají tak těžké. Prostě si bezstarostně užívají života obou pohlaví. Líhnou se jako samičky, ale když vyrostou a získají vůdčí postavení, projdou změnou. Vybarví se jasnými barvami a ze hřbetu jim vyroste bodec. Stávají se z nich bojovníci, kteří chrání své bývalé spolusamičky před uchvatiteli.
Velcí draví kanicové písmenkoví na to jdou zase trošku jinak. Tyhle ryby se páří několik hodin v kuse a během aktu dokážou měnit pohlaví až šestkrát! Vzájemně se tak střídají v rolích samce i samičky.
Vypadá to, že hermafroditismus je pro přežití druhu docela výhodný. Proto je zvláštní, že právě sekvenční hermafroditismus není u zvířat mnohem častější. Vědci však spočítali, že takový tvor stráví při přeměně pohlaví asi 30 procent života, což už není tak skvělé.
