Britská kočka je taková, jak už její jméno naznačuje. Klidná, rezervovaná a samostatná. Britky jsou inteligentní a snášenlivé, snadno vyjdou s jinými zvířaty i s dětmi, ale mají rády svůj klid. Spíš, než aby za vámi tato kočka chodila na každém kroku, najde si vlastní skrýš a přijde se pomazlit, jen když se jí chce. Svému majiteli je oddaná, ale stačí jí jen jeho pouhá přítomnost, být středem pozornosti není její styl.
Aristokratky z ulice
Toto plemeno vzniklo v 19. století díky zakladateli výstav koček, Harrisonovi Weilovi. Ten měl obzvláštní slabost pro britské pouliční a domácí kočky, které považoval za velmi silné a odolné, a rozhodl se z nich vyšlechtit plemeno s aristokratickým rodokmenem. A podařilo se mu to – britky jsou dnes dokonce jedním z nejoblíbenějších kočičích plemen na světě.
Až do roku 1976 se ve Velké Británii každá domácí kočka mohla stát britskou krátkosrstou, pokud splňovala určité požadavky. Základem nového plemene se tak staly statné kočky s hustým plyšovým kožichem. Pro dosažení lepší stavby těla byly tehdy také občas kříženy s kočkami perskými, a tak se stává, že se dnes někdy britské krátkosrsté kočce narodí kotě s dlouhou srstí, kterou zdědilo po svých perských předcích. Takové kočky jsou sice uznány jako britky, ale chovnými se stát nemůžou.
V roce 1981 byl vypracován standard plemene a britské krátkosrsté kočky se staly prvními čistokrevnými kočkami na výstavách. Ostatní kočky byly tou dobou totiž rozdělovány do kategorií jen podle délky srsti a barev.
Kočka Šklíba s plyšovým kožíškem
Britská krátkosrstá kočka byla zřejmě předobrazem slavné kočky Šklíby z knih Lewise Carrolla, stačí se podívat na její výraz a najdete zde jistou podobu. Dnešní britky jsou středně velké až velké kočky, které váží většinou 4-8 kg. Mají kulatou hlavu s plnými lícemi, nasazenou na krátký, svalnatý krk. Nos je krátký, rovný a široký, malé uši na špičkách zakulacené a posazené daleko od sebe. Oči mají britky velké a kulaté, s barvou v závislosti na zbarvení srsti. To může být velmi různorodé – mezi těmito kočkami najdete mnoho barevných variant, od černé přes čokoládovou, červenou a krémovou až po bílou. Nejoblíbenější ale stále zůstává původní modré zbarvení.
Srst je důležitým znakem britky. Musí být krátká a hustá, nepřiléhající k tělu, na dotek plyšová, s bohatou podsadou. Srst je natolik kvalitní, že britkám nevadí zima ani špatné počasí. Naopak se ale nerady nechávají zvedat a chovat, protože jim během chvilky začne být příliš horko.
I přesto, že hustý kožíšek je hlavní chloubou britské kočky, nevyžaduje jejich srst žádnou zvláštní péči. Stačí ji jednou týdně vykartáčovat. V období línání je vhodné kartáčování opakovat častěji. Není nutné ani zkracovat drápky, pokud nevyčuhují ven i při zatažení. Tomu můžete předejít, když kočkám pořídíte škrabadlo, na kterém si je obrousí sama.
Britky můžete krmit kvalitní suchou stravou. Je u nich ale potřeba dávat pozor na váhu, obzvlášť u kastrovaných kocourů, kteří mají sklon k tloustnutí. Jinak jsou britky zdravým plemenem, které se dožívá poměrně vysokého věku – čtrnácti až dvaceti let.
Kočky, které milují vodu
Zajímavostí je, že se britky na rozdíl od mnoha jiných koček nebojí vody, ale naopak ji vydrží celé hodiny zaujatě pozorovat. S radostí se také napijí přímo z kohoutku. Tahle kočka se dokáže zabavit sama a nevadí jí strávit víkend doma bez svého majitele. Přesto ho bude milovat – s rezervovaným odstupem britské dámy. Pokud si přejete klidného a tolerantního domácího mazlíčka, je to ta pravá kočka pro vás.
Zdroj obrázku:https://cs.wikipedia.org/wiki/Britsk%C3%A1_kr%C3%A1tkosrst%C3%A1_ko%C4%8Dka#mediaviewer/File:Britishblue.jpg
