Domácí mazlíček jménem činčila

Když se řekne domácí mazlíček, mnoho z nás si představí nejčastěji psa nebo kočku. Dále si někteří představí křečka, morčátko, rybičky, želvičku. Nicméně domácích zvířátek je daleko víc. Můžete si pořídit také činčilu. Zvířátko, které má velká ouška, výrazná očka a ocásek. Svým vzhledem může mnohým připomínat veverku.

Jihoamerický původ

Činčila má svůj původ na jihu Ameriky. Najít jí můžete ve volné přírodě chilských And. Objevují se v nadmořské výšce až dva tisíce metrů a to v prostředí, kde vládnou nízké teploty a silné větry. Patří do rodu hlodavců, váží okolo 600 gramů. Jde především o nočního tvora, který ožívá převážně v noci.

Domácí mazlíček?

I když chov činčily může vypadat jako hračka, není tomu tak. Činčila se nedoporučuje jako domácí mazlíček pro děti, které se chtějí se zvířátkem mazlit. Na mazlení totiž činčila není stavěná. Můžete si jí ochočit, chvíli to však bude trvat. Je nutno jí odmalička pouštět z klece přičemž je nutno dávat pozor, zpočátku může být problém s jejím odchycením. Na činčilu je nutno mít dostatek času a co možná největší klec, protože potřebuje hodně pohybu.

Co činčily konzumují?

Ideální je ve specializovaných prodejnách pořídit pro činčily krmení, tedy granule, které jsou určené přímo pro ně. Měly by mít také neustálý přístup k senu nebo k trávě. Co naopak činčily nesmí, jsou uzeniny a jakékoliv maso, jde výhradně o býložravce. Dále do jejího jídelníčku nepatří pečivo, sladkosti, slané pokrmy, čokoláda, mléčné výrobky.

Občas svou činčilu můžete potěšit nějakým pamlskem, který vám opět prodají ve zverimexu. Na pití jí podávejte obyčejnou vodu, každý den své činčile dávejte čerstvou vodu. Nejvíce se činčily dožívají 22 let. Ač nejsou úplně typicky mazlícími zvířátky, určitě přinesou spoustu radosti.